Raku keramika se vypaluje na přímém ohni při teplotě 10001300 °C v závislosti na konkrétní metodě. Z ohnivé pece se vytahuje rozžhavená keramika, která se následně chladí. Při výrobě raku keramiky se zapojují všechny 4 živly. V opačném případě bude výsledkem hromada střepů, v horším případě i popáleniny. Pokud jsou jednotlivé živly v dokonalé harmonii, vznikne jedinečný kus keramiky, který nelze napodobit.

Olga Kudrnová vystudovala Střední pedagogickou školu v Litomyšli a v rámci doplňujícího studia také Arteterapii na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Později absolvovala řadu keramických seminářů a odborných kurzů. Od roku 2022 se plně věnuje vedení dílny OK-Keramika v Pardubicích a spolupracuje s řadou organizací, např. se Střediskem rané péče v Pardubicích o.p.s., Městským azylovým domem pro ženy a matky s dětmi, Centrem pro zdravotně postižené a seniory Pardubického kraje o.p.s., Komunitním uprchlickým centrem Kalyna, ale také se školami a školkami a dalšími kolegy z oboru. Pro Centrum celoživotního vzdělávání Pardubického kraje připravuje certifikované kurzy pro pedagogy a pořádá výstavy účastníků svých kurzů. Olga Kudrnová také již řadu let organizuje letní tábory v Krkonoších pro děti se zájmem o keramiku. 

Marcela Pospíšilová je autorkou potvrzující teorii o latentním talentu. Na základě prožité osobní zkušenosti s nálezy z archeologického naleziště bylanské kultury, a především díky vlastní výtvarné praxi s ručně stavěnou keramikou, se v roce 2003 začala zabývat formami keramických nádob, které patří k vůbec nejstarším ve střední Evropě. Ze studia nejrůznějších artefaktů předvěkých kultur čerpá inspiraci k vlastní tvorbě. Osciluje mezi volným a užitým uměním, ale nevytváří kopie podle daných předloh. Pracuje s tvarem tak, aby její díla nabývala nových soudobých významů, i když akcentuje jejich archaickou podobu. Pomíjí různorodosti a ornamentální klíče jednotlivých kulturních typů, vyhýbá se dekoru a soustřeďuje se na tvarovou čistotu a archetypální estetiku. Zdobného prvku v plastické formě využívá v podobě zdobných nebo fixativních výčnělků odkazujících ke slovanské kultuře, pracuje s drobným detailem, stylizovanou zvířecí symbolikou (ještěrky, kozí hlavy, aj.) či čerpá z tvarosloví mimoevropské keramiky. Svá díla prezentovala na mnoha samostatných i společných výstavách a její dílo je zastoupeno ve sbírkách v České republice a Irsku.